IX -Oběť

Pondělí v 12:21 | Dahaka |  Futatsu no Inochi
A je tu další napínavé pokračování Futatsu. Sice trochu opožděně, ale i tento díl patří stále do narozeninového maratonu Truhlice a je tím posledním dárkem za měsíc červen.
Jak se zdá, problém s blogem jsem možná (uvidíme do budoucna) vyřešila a snad už půjde dál publikovat bez problémů.

Takže vám dnes přináším devátý díl, který je jako osmička také trochu kratší, ale za to svižnější. Desítka už by měla být zase trochu delší.
A co nás ve dnešním díle čeká?
Haruka se dostal do nemilé situace a bude muset nést následky svých činnů. Co vše bude muset obětovat, aby svou rodinu ochránil?





Haruka probodával svého oponenta pohledem. Nyní si uvědomil, že prozradil příliš mnoho. A jak se dalo čekat, Sadawa prahnul po dalších informacích. Jeho ostrý pohled tomu napovídal. Haruka si však nebyl jistý, co vše mu chce a vůbec může říct, aby situaci ještě nezhoršil. Horečnatě se snažil vymyslet, jak z tohohle vyváznout živý, jak alespoň varovat otce. Ale žádný způsob ho nenapadal.

"A co kdybys mi řekl celou pravdu, od začátku, princezno…"

Jako kdyby mu Sadawa dokázal číst myšlenky. Jako kdyby viděl do jeho hlavy. Bylo to až děsivé. Navíc se poprvé netvářil, že chce Haruku zardousit, vlastníma rukama. Mladík přeci jen chvíli ještě váhal. Netušil, jestli je to dobrý nápad. Ale momentálně neměl moc jiných možností.

"Před mnoha lety naši rodiče uzavřeli mírovou dohodu, mezi rodem Sadawa a rodem Kuriyuki. Válka a krutá zima měly za následek mnoho mrtvých. Bylo dohodnuto, že se rody spojí manželstvím."

"Nepotřebuji politické poučování, přejdi k věci!"

"Lord Sadawa měl jediného syna, podle záznamů se za něj měla provdat má sestra, Hiromi. Ale když…když dědic rodu Sadawa zemřel, tohle právo přešlo na tvého otce. Má sestra… odmítala si vzít někoho takového a tak…"

"Hloupá husa, vedlo by se jí královsky."
"Mlč!"

"Možná je ošklivá nebo neplodná?"

"Řekl jsem ti, mlč!"

"Ne, nejspíš jen patří k zbabělcům, jako celý ten váš rádoby rod. Proto tu dnes není. Proto poslala raději za sebe muže."

"Má sestra je mrtvá!"


Haruka už nedokázal snášet, jak ten muž mluví o jejich rodu a o Hiromi. Nechtěl mu oponovat, ale jeho urážky v něm vznítily nový plamen nenávisti, a proto doslova vybuchl a řekl něco, co opravdu neměl. Nyní bylo jasné, že se právoplatná svatba už nemůže uskutečnit a tím dal svému nepříteli záminku k válce.
Sadawa se však nezdál potěšen onou zprávou. Možná by mohl dosud říct, že Harukovi již nemůže věřit ani nos mezi očima, ale tyto slova mu opravdu uvěřil, cítil, že jsou pronášeny s velkým smutkem.

"Večer při konání festivalu…skočila ze skály. Ukončila svůj život, protože milovala jiného."

Nastalé ticho překvapilo i Haruku. Očekával výsměch, další urážky nebo vyhrožování, že Haruka dopadne stejně. Ale Sadawa podivně mlčel a jen si povzdechl. To Haruku naprosto zmátlo. Choval se totiž jinak než dosud. Mladík tak netušil, co si o tom muži má myslet. Násilník dokonce sklopil pohled na svou pořezanou ruku. Krev prosakovala přes kus látky, ale zdálo se, že to Sadawa ani nevnímá, jen to přemýšlivě pozoroval.

"Tím by byla mírová dohoda porušena. Došlo by k válce."

"Ano. Se sestrou jsme byli dvojčata. Byli jsme od sebe k nerozeznání. Často jsme si i vyměňovali role a zlobili tím služebnictvo…"

"Proto se umíš chovat jako dívka."


Haruku překvapilo, s jakým klidem s ním Sadawa mluví. Nejevil žádné známky agrese, ani vulgarity jako kdykoliv dřív. Proto Haruka našlapoval opatrně. Rozhodl se ale, dopovědět svůj příběh celý, protože věřil, že Sadawa alespoň možná pochopí, proč došlo k této záměně. Nyní, když ho Haruka tak opatrně sledoval…začínal mít pocit, že možná nějaká forma vyjednávání bude možná.

"Ano. Proto jsem také otci nabídl, že se budu vydávat za mou sestru a provdám se místo ní za staříka Sadawu. Otec to nechtěl dovolit, ale jiná cesta zde nebyla."

"Myslel sis, že by můj otec nepoznal v loži chlapce od dívky? Co je to za nesmysl…"


Až poté se ale Sadawa zarazil. Jeho pohled padl k oné dýce, která stále ležela v rohu místnosti. Poté i na ten stůl s občerstvením. Smrad pálenky, která nasakovala do tatami, byl jasně patrný. Jako kdyby si skládal části většího celku dohromady, aby viděl celkový obraz,

"Ne, věděl jsi to, že to pozná. Možná jsi ho chtěl opít, jako dnes mě…a poté ho usmrtit? Nějaká přirozeně vypadající smrt. Otec už byl starý… Jistě, pak bys mohl hrát truchlící manželku. Kdybys navíc tvrdil, že manželství nebylo naplněno a ten dědek umřel před spojením, manželství by bylo neplatné.
Vrátil by ses jako chudák vdova domů a území rodu Sadawa by připadlo tomu, kdo by si urval větší kus. Bez jasného dědice."


Jak se zdálo, Sadawa jasně prohlédl celý Harukův plán. Tvářil se však chvíli překvapeně, než se znovu rozesmál. Haruka opravdu nechápal, jak se mohou jeho nálady, tak rychle měnit, nerozuměl tomu muži. Proto když se Sadawa zvedl a zamířil za ním, Haruka instinktivně popadl to první, co měl v dosahu. Byla to ozdobná váza z oné skřínky, vedle které se krčil. Mohl jí po něm vrhnout nebo ho probodnout kusem střepu… ale Sadawa jen zvedl ruce v obraném gestu, než se k Harukovi sklonil až příliš blízko.

"Obdivuhodné, tak dokonale promyšlený plán. Nemám…nemám vůbec slov. Strategicky perfektní tah, princezno. Až na zásadní chybu, o které jsi nevěděl. O mně."

S tím se Sadawa přeci jen obrátil a zamířil zvednout onu dýku, kterou však nijak Harukovi nevyhrožoval, ale zasunul jí za svůj opasek na zbraně. Tím tak vzal Harukovi jedinou zbraň, kterou měl. Mladík proto sáhnul do rozcuchaných vlasů a vyndal z něj dvě ostré jehlice. Byl to ten poslední a zoufalý pokus o svou obranu. Sadawu to jen pobavilo a zavrtěl hlavou. Jeho hluboký smích se ale nesl pokojem.

"Jsi vážně zábavný, princezno. Tak... vášnivý. Ale řekni, co teď s tebou budu dělat? Tak řekni, ty dokonalý stratégu. Měl bych tě poslat domů rodině po kouskách, zmobilizovat vojsko a napadnout vaše území. A nepochybuj, že bych uspěl, protože bych se nevzdal, dokud by ten váš hrad neshořel na popel a hlavy tvých rodičů bych přibil za tu urážku na městskou bránu. Ano, to bych měl udělat."

Haruka se jen roztřásl tou představou smrti, krve a zmaru. Nechtěl, aby to takhle dopadlo. Ale momentálně neměl, jak svůj rod ochránit. Byl bezbranný, ve vězení tohoto muže. Bylo to…děsivé. Haruka se zahleděl na jehlice, ve své ruce. Kdyby…kdyby toho muže dokázal zabít, žádné tažení by možná nebylo?

"Tvůj způsob myšlení se mi líbí. Jsme si docela podobní, princezno. Ano, mohl bych tohle udělat. Nebo spíše… měl bych to udělat. Ale popravdě, byl bych za hlupáka. To, že byla celá svatba podvod, že mě napálil zrovna rod, jako je ten váš… už vidím, jak se mí muži, kapitáni vojska a samurajové válí na náměstí smíchy po zemi. Navíc mám momentálně jiné starosti než plenit tak nedůležité místo. Takže mě dobře poslouchej. Dám ti možnost přežít a zachránit svůj rod. Co jsi pro to schopný obětovat?"

Haruka zvedl k muži svůj plamenný pohled. Jistě že mu na jeho životě tolik nezáleželo, nepřál si ale ani umřít. Na čem mu opravdu záleželo byla jeho rodina. Jeho rod, který musel přetrvat. Tu zodpovědnost nyní nesl na svých bedrech. Aby jednou…se měly děti Hiromi kam vrátit. Po tváři mu stekla jediná osamělá slza, než jí setřel roztrženým rukávem.

"Budeš dál předstírat, že jsi má žena. Dokud neřeknu jinak. A samozřejmě převezmeš všechny povinnosti, mé ženy. Samozřejmě do toho patří i to, poskytnout mi rozkoš, kdykoliv já uznám za vhodné. Mysli na to, že nyní jsi můj rukojmí. Jediné, co dělí tvé rodiče i zemi od zmaru. Je to na tobě, princezno. Buď se mi podvolíš, duchem i tělem nebo poneseš následky svého plánu."
---------------------------------------------------------------------------------------
Haruka ještě dlouho hleděl na zavřené posuvné dveře. Pokoj zel prázdnotou, ale on se nedokázal pohnout z místa. Sadawa po svém vyjádření a děsivém úšklebku jeho pokoj opustil a dal mu čas to promyslet. Ale bylo tady vůbec něco k promýšlení?
Třesoucí se Harukovi dlaně jen pevněji sevřeli roztrhané kimono. Honily se mu myslí desítky nadávek a představ, jak toho muže vlastnoručně prošpikuje jehlicemi do vlasů, které ležely jen kousek vedle něj. Ale přesto stále měl možnost, jak svou rodinu zachránit. Obětovat sám sebe. Bylo to nechutné, a odporné, ale byla to…cesta.
Být po vůli takovému nadutci, už jen z toho bylo Harukovi dost nevolno. Ale co také mohl čekat? Mohl být rád, že žije, i když Sadawu napadl. Mohl být rád, že to nechutné prase zajímá jeho tělo více než útok na rod Kuriyuki. A dokud to tak zůstane…
Haruku z přemýšlení vytrhly až tiché rychlé kroky, než se jeho pokoj znovu otevřel. Obě vyplašené služebné vběhly do pokoje s tím, že je lord Sadawa poslal, postarat se o jejich paní. Když však viděly, v jakém stavu je Harukovo oblečení, nemusely se ani ptát, co se stalo a zda vše bylo prozrazeno. Mladíkův pohled mluvil za své.
Haruka nijak neodporoval, když mu pomáhaly se převléct do spacího oděvu. Když rozčesaly jeho rozcuchané vlasy a odstranily líčení, z jeho tváře. Obě dívky pracovaly v tichosti, přesto vypadaly dost vyděšené. Haruka proto obě ubezpečil, že je v pořádku, Až teprve poté se jedna ze služebných, starší Momo, dovolila mladíka otázat, co se přesně stalo. Haruka však chvíli jen mlčel. Netušil, zda služebným chce sdělovat své ponížení a potupu, kterou musel zkousnout a která bude ještě pokračovat. Ale byly jeho jediné přítelkyně, jediní spojenci, které zde měl. Proto jim vylíčil zkrácenou verzi toho, co se stalo i to, co Sadawa po něm bude požadovat.
Obě dívky zrudly a došla jim i všechna slova. Jen po sobě těkaly pohledem, aniž by tušily, jak Harukovi pomoci.

"Pane…. někteří muži…prostě více těší mít v loži chlapce nežli ženu. Mnoho vysokých úředníků sdílí lože s oběma pohlavími."

Haruka měl mizivé představy o nějakých intimních zvycích, proto jen zamrkal na slova své služebné Momo, která se zdála být v tomhle docela zkušená. Jistě, Haruka pocházel z rodiny, kde tyto věci nebyly na denním pořádku. Otec by si nikdy nedovolil mít konkubínu nebo si pozvat prostitutku, protože by ho matka nejspíš umlátila vějířem. A na podobné záležitosti vášně nikdy… neměl čas myslet. Věděl, jak probíhá styk muže se ženou, když našli jednou hanbaté obrázky pana Nota, jejich zahradníka. Byly to vulgární obrázky a jemu se nelíbily. Hiromi je ale studovala pozorně. Na všech však byla jen muž a žena.
Díky výuce dějin věděl, že někteří císaři v Číně, či Japonští básníci mívali mužské milence, ale nějak si nedovedl představit, jak probíhalo … no ono spojení, ten tělesný akt. Přesto Haruka dobře věděl, že při tom, když políbil Munataku-sensei cítil žár ve svém těle. Vysvětloval si to ovšem tím, že se příliš vžil do ženské role, že i žensky zatoužil po muži. Ale kdo ví, kde byla pravda.
Zmatený Haruka sebou plácl do futonu a přetáhl si deku přes hlavu. Bál se zítřejší noci, bál se, že Sadawa znovu přijde. Ještě nyní se dokázal rozklepat z jeho doteků. Proto se schoulil pod peřinou do klubíčka.
Věděl, že se tomu muži musí podvolit, i proti své vůli. Ale jeho hrdost to zásadně odmítala. Poslouchal dál vyprávění Momo, že některé podniky i čajovny převlékaly krásné chlapce za ženy a že i nevěstince mají služby, kdy poskytují mladé chlapce do lože těm, co dobře zaplatí. Že jsou prý mnohem dražší než prostitutky.
Haruka v tu chvíli prudce odklopil cíp deky a zahleděl se na Momo. Možná…mu právě vnukla ten správný nápad?
Chvíli si se služebnou, která byla zjevně zmatena jeho jednáním, vyměňoval pohled, než se zase vydrápal do sedu. Nyní nebyl čas si zoufat, nebyl čas ke strachu. Musel…musel udělat vše pro to, aby celá tahle věc zůstala v jeho rukou, v jeho vedení. Odmítal být obětí nějakých nechutných choutek sprostého opičáka.

"Momo! Chci…chci abys zítra zašla do místního nevěstince. Vyžádáš si majitelku domu a svěříš jí dopis, který ti napíšu. Potvrdíš mi, že si ho přečte a také mi přineseš její odpověď."

Haruka věřil, že nějak dokáže Sadawu zdržet. I kdyby jeden den, potřeboval více informací, k této nové bitvě. Potřeboval…cokoliv, jakoukoliv zkušenost, aby věděl přesně, co má dělat.

"Mladý pane, co chcete proboha dělat?"

"Donutit ho, aby se mi plazil u nohou…"
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ammy Ammy | Pondělí v 21:36 | Reagovat

Ohohó, zdá sa, že Haruka sa rozhodol ísť na to cestou zvodu a omotať si svojho manžela okolo prsta.
Šikovné len čo je pravda. Teraz iba či mu to aj skutočne výjde. Uvidíme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama