Květen 2014

Díl sedmý

29. května 2014 v 17:04 | Dahaka |  Sagittarius
Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, radujme se přátelé.... lalala.
Ne, nezbláznila jsem se. No... možná jen trochu. Ale uznejte, že publikování další kapitoly povídky (ať už jakékoliv) se po těch dvou měsících rovná zázraku. Sama jsem se bála, že už se nedokážu vrátit k rozdělanému dílu. Určitě to znáte. Ale povedlo se mi to snad dobře.
Takže vás dnes čeká další dobrodružství našeho zabijáka a jeho vulgárního synovce. (sprostá slova v této povídce zásadně necenzuruji, ani jiné vulgarní výrazy).
A snad (opravdu jen snad, pokud se to povede) by v příštím díle měla být konečně nějaká sexuální interakce (všichni jásají, jo sex prodá všechno.) Ale dnes ještě ne. Smůla.
Poděkujte za kapitolku i Aknel, která na mě ani po té dlouhé pauze nezanevřela a jen díky ní si můžte kapitolu vychutnat už dnes.

Dovolená skončila

25. května 2014 v 9:40 | Dahaka |  Něco o mně
Jistě jste si všimli, že dva měsíce Truhlice pokladů mlčela. Ano je to tak, kdo sleduje Truhlici na FB ví, že jsem si vzala menší dovolenou, nebo prázdniny. Byla to ale příliš dlouhá doba viďte?
Někteří z mých čtenářů se dokonce báli, že už se z dovolené nevrátím, že prostě přestanu psát a už se k blogu nevrátím. Jistě známe všichni podobné události a autorky, které prostě bez vysvětlení ze dne na den zmizí a už se nevrátí. Ale můžu vás všechny ubezpečit, že to rozhodně není můj případ. Já se nechystám skončit s psaním, ani nyní, ani do budoucna. Sama od sebe rozhodně ne. Protože psaní je část mého života, můj svět a i když mě těší, že mé povídky čtete a milujete, jsem sobec a píšu převážně pro sebe, abych všechny tyto příběhy a světy oživila. Aby nezemřely uzavřeny jen v mé hlavě.
Rozhodně bych nechtěla přestat psát, ale člověk nikdy neví, co mu budoucnost přinese. Přesto věřte, že i kdyby se vyskytlo něco, díky čemu bych psát dále nemohla, rozhodně bych vám to oznámila a jednou možná se zase vrátila.
Píšu už šest let a věřte, že tohle byla má nejdelší pauza za celou dobu psaní. A nehodlám jí zase dlouhou dobu opakovat. Ale povím vám, byla potřeba. Člověk si řekne, že na takovém patlání yaoi povídek není nic těžkého. I fantazie se však časem unaví a člověk má prostě chuť na chvíli dělat zase něco jiného. Během této dvouměsíční pauzy jsem však načerpala novou inspiraci a obrovskou chuť do psaní, což je skvělé.

Ale teď už vám prozradím, co způsobilo mojí dlouhou odmlku. Nashromáždilo se to tak nějak najednou.