Červenec 2013

Kapitola VI

29. července 2013 v 12:15 | Dahaka |  Agneau
A je tu tady mí čtenáři. Horka trápí celou republiku a tak vám přináším malé mořské ochlazení. Snad to na vás trochu opravdu dýchne mořem.
Toto je ale poslední kapitola povídky s názvem Agneau, neboli Delfíní povídka. Už od prvního okamžiku soutěže jsem věděla že vybrat vhodné zvíře bude těžké. Neulehčili jste mi to. A pak jem začala uvažovat o moři a objevil se Delfín... ano, dokonalé, romantické zvíře, které se v yaoi příliš nevyskytuje. A tak vznikla tahle povídka. Promyslela jsem ji dokonale dopředu, takže jsem se u ní ani jednou nezasekla a psala se mi krásně, jako po másle. Jsem s ní opravdu spokojená. Povedla se tak jak měla a i ten konec se mi myslím docela povedl. Takže tady to je...

Kapitola je poměrně delší tak si užíjte to rozloučení....

Kapitola 12

24. července 2013 v 10:24 | Dahaka |  "Risky"
Poslušně hlásím, že píšu jako o duši. Přináším tedy další kapitolku Riskyho... No myslím, že tu povídku přejmenuju na "Edgar", když se nám Risky z povídky vytratil. Chybí vám démonek? Za čtyři roky jistě vyrostl...

PS: Nevím jestli jste si toho všimli, ale vážně ty kapitoly dělám čím dál delší. Z tří stran wordu teď jsem na třech stranách a čtvrt, nebo půl... jde to se mnou z kopce. Jen tak pro legraci se zkuste kouknout, jak dlouhé byly mé kapitoly třeba u Rolniček, to je rozdíl, že? (Pokud to tak půjde dál skončím brzo u šesti stran na jednu kapitolu...)

Edgar již zná pravdu, ale kam ho nová pravda zavede? Ještě je před ním velký kus cesty.

Kapitola 2

15. července 2013 v 14:24 | Dahaka |  Kocourek Haiiro
Kocourek Haiiro se ztratil. A to nejen v povíde, ale doslovně. Jelikož jsem měla problémy s emailem, vytratila se mi druhá kapitola téhle kočičí povídky někam neznámo kam a já ji jako husa hledala tak dlouho. Bylo mi trapně, že jsem ztratila už hotovou i obetovanou kapitolu a nechat si ji betovat znovu by bylo pěkně nefér, vůdči mé drahé betě Luki. Ale vše se nakonec v dobré obrátilo. Kocourek Haiiro se našel a našla se i tahle kapitolka.... takže i když se spožděním přidávám vám dalšího brouka do hlavy.

Je to kočka nebo to není kočka? Byl to sen nebo to nebyl sen?

Kapitola V

7. července 2013 v 12:26 | Dahaka |  Agneau
Tak a máme tu předposlední dílek delfínka. Já jen doufám, že se mi to vše povede napsat i do toho posledního, který nás čeká už brzo. Pokud jde o tuhle kapitolu, klidně dáme 18+. Ano přiznávám, ta scéna měla být v původní verzi mnohem více popisná. Ale prostě... to nějak nešlo. Stále se mě drží ten problém s popisnými sexuálními scénami, což není ani trochu milé, když mě čeká Harémová povídka. Pokaždé když dojdu k takové scéně, mám chuť celou tu kapitolu hodit do koše jak je mizerná. Možná že bych měla přestat psát, když to neumím, jak už mi před lety doporučovala jedna slečna....
Možná ano... jen to vysvětlit své múze.

Kapitola 1

4. července 2013 v 9:37 | Dahaka |  Kocourek Haiiro
Nová povídka, která nás zavede za Samuelem, který pracuje v archivu Národní knihovny a jeho životem se svým kocourkem Haiirem, který je jediný společník a jediná bytost, kterou Samuel miluje.
Ale opravdu je Haiiro jen obyčejný kocour? Je to vůbec kocour? Kdo ví. První kapitola nás jen seznámí se všedními dny Samuela a Haiira a s jejich vztahem.

Poznámka autorky: Přeju si jen jednu věc. Milí čtenáři, prosím vás o jednu hloupou maličkost. Pokud máte i vy doma kočku, kočku domácí nebo vám pobíhá nějaká po zahradě... chci aby jste po přečtení této kapitoly šli, a vaší kočičku pomuchlali, pohladili ji... Jen o to vás žádám. Važte si toho, že ji máte, že můžete pocuchat ten teplý jemný kožíšek a zaslechnout to vrnění. Pohlaďte svou kočičku, tím mi uděláte větší radost než komentářem.

Nová kočičí jednorázovka

4. července 2013 v 9:23 | Dahaka |  Z mé dílny
Zdál se mi sen…. A pak na mě sedla múza. Ti co navštěvují FB stránku Truhlice, už vědí o co půjde.
Ano, slibovaná mírně zoofilní povídka. Jednorázovka, která mě napadla ze dne na den, spíše z noci na den. Povídka, ve které prezentuji svou obrovskou lásku ke kočkám a obrovský smutek a prázdnotu, která zbyla po mé kočičce Lindě, která se mnou prožila dvanáct let, než podlehla rakovině.

Co bych o této povídce řekla? První kapitola vám asi mnoho neřekne. Ale bude to mírná fantasy. Jak asi pochopíte po přečtení první kapitoly, kocourek Haiiro nebude jen obyčejný kocour.

Kocourek Haiiro - ano, nakonec jsem se rozhodla ponechat povídce pracovní název, i když je hloupý a infantilní. Mě to nijak nevadí. Protože tahle povídka je o kocourkovi Haiirovi… a jeho pánovi.
Je to pět let co Samuel (Jméno hlavního hrdiny bylo vybráno schválně…hledejte v kalendáři), našel opuštěného zraněného mourovatého kocoura, kterého zachránil a nakonec si ho i nechal. Zdálo by se, že je Samuel poměrně nudný hrdina, žijící jen láskou ke svému kocourovi a svou nudnou monotónní prací v archivu knihovny. Ale jeho život se brzy změní, když pozná, že jeho mourovatý kocour Haiiro není jen obyčejná kočka a celých pět let vedl druhý utajovaný život.

Ano vím, že bych měla spíše psát dvě rozepsané povídky a opravdu píšu jako o život, to mi věřte. Momentálně na mě stále sedí múza, takže to jde skvěle. A ano, pracuju i na Sniper povídce, nemějte strach. Vše bude, jen to chce čas.
Většinou nepíšu námět, který mě jen tak napadne ve snu, udělala jsem to asi jen dvakrát, poprvé u jiné jednorázovky jménem Jízda a u Trojí krve a Lázeňskké romance. Takže uvidíme, jak se to vyvrbí a jestli se vám povídka nakonec bude líbit. Já doufám, že ano. Můžete ji brát třeba jako Prázdninovou povídku. Pokud vše vyjde jak má, bude mít jen šest dílů, jako každá jednorázovka. Už je rozepsaná i druhá kapitola, takže publikace půjde snad dobře.

Drže tedy palce a pěknou četbu jednoho kočičího snu.