Dvacátá šestá - Nebezpečí

24. května 2010 v 10:37 | Dahaka |  Černý obsidián
Chyběli vám povídky? No doufám že aspoň trochu. Protože má pauze právě končí. Nastalo pondělí a je čas zase se vrátit k přizpívání a první na řadě je právě Obsidián. Popadl mě totiž nápad na další zápletku a tak jsem ji hned musela uskutečnit, tak doufám že se vám bude líbit.

Tommy musí řešit vážné problémy. Nastávají Vánoce, které slavit nechtěl...navíc Arien je značně agresivní a pozná to i démon ametystu. Tommyho navíc čeká tajné setkání s démonem safíru a jeho pánem...jsou to přátelé nebo nepřátelé? A před čím Tommyho přišli varovat?




Dům Crosových, prosinec

Kuchyní se rozléhaly koledy, nastal čas Vánoc. Vlastně Tommy Vánoce ani slavit nehodlal. Ale jak se zdálo, vánoční duch už přepadl většinu obyvatelů domu. Tedy aspoň Manami, která už od božího rána zneužívala kuchyni a hlavně troubu a pekla cukroví. Ta překrásná vůně se linula celým domem a dokonce zaklepala i na Tommyho nos ukrytý hluboko pod dekou. Donutilo ho to vylézt ze svého brlohu a nechat se unášet vůní až do kuchyně. Ale to co spatřil, ho překvapilo. Zprvu si myslel, že ještě spí. Viděl Manami ve staré mámině zástěře, kterou ji dal jednou k narozeninám. Hned mu problikla ta podoba, takže zůstal přimraženě stát ve dveřích.
"Pomůžeš mi?"
Tommy jako kdyby viděl ducha, až po chvíli se podoba jeho matky vytratila a viděl před sebou Manami.

"Já, no... asi?"
Manami se tomu pousmála a hned Tommyho zapřáhla.
"Doufám, že ti to nevadí... no, že jsem si půjčila kuchyni, ale každé Vánoce by měly být provoněny vůní cukroví".
Ne, Tommymu to vůbec nevadilo, i když to bylo divné, ale byl rád že, se Manami zase usmívá. Ale bohužel tahle vůně vzbudila i postrach všech kuchyní. Démona obsidiánu, který se zjevil jako temný stín a začal všechno ochutnávat i přes protesty jak Manami tak Tommyho. Do toho všeho se zjevil Diandr, aby svou paní chránil, takže nastala podivná patová situace. Arien nereagoval na Tommyho rozkazy a Manami se začala obávat útoku.
" Ale no tak... co kdybyste byli aspoň trochu užiteční a šli pro vánoční stromek? Nějaký velký a hodně košatý."
Tommy vážně nechápal, jak to Manami dělá, ale démoni poslechli. I když z toho nebyl chlapec moc nadšený... z celých těhle Vánoc.
"Ty půjdeš na to jezero? Setkat se s tím mužem?"
"Jak to víš?"
Ale dívka se jen nevinně usmála... no dobře, tak má uši všude…

"Co když to bude past? Co může ten pán safíru chtít?"
"Já nevím... prý se mnou chce jen mluvit, ale moc tomu nevěřím."
"Půjdeme s tebou... kdyby chtěl zaútočit."
"Ne, to ne... já mám přijít sám. Budu v pořádku, neboj."
Manami se jen pousmála, ale nepozdávalo se jí to. Bylo to hodně nebezpečné. Ale Tommy to snad zvládne. Pak to přišlo... Manami vykřikla a zhroutila se podél linky na zem, na jejím boku se objevila velká červená skvrna, která prosakovala skrz oblečení.

"Co? Co se děje, Manami?"
Nestačila nic říct a i Tommy ucítil prudkou bolest v rameni, teď už to bylo jasné, démoni se do sebe v lesíku pustili. Proto souhlasili s tím vánočním stromkem, aby mohli být od svých pánů dál a mohli si vyřídit staré účty.
"Dost! To přece..."
Ale Tommy neměl tušení jak je zastavit takhle na dálku a i kdyby to věděl, bylo pravděpodobné, že by Arien stejně nereagoval. Proto musela jednat Manami, díky myšlenkám se spojila s Divokým ametystem a neprodleně ho povolala zpět. Naštěstí to zabralo a démon se po chvíli zjevil v kuchyni, rychle svou paní vzal do náruče a odnesl na pohovku.

"Co se sakra stalo?!"
Ale Diandr záhadně mlčel... nečekal tak podlý útok, ale asi ho čekat měl. Démon obsidiánu ho hned po příchodu do lesa napadl, bez zjevného důvodu či varování.

Tommy nepotřeboval vysvětlení, tak nějak tušil, že to má na svědomí Arien. Diandr by nikdy neútočil bez rozkazu, byl své paní naprosto oddaný.
"Odpusť, Manami, já…"
Ale dívka jen zavrtěla hlavou. Už delší dobu to pozorovala, Arien se stával neovladatelný a agresivní. A Tommy udělal tu největší chybu, jakou mohl vůči svému démonovi. Začal se ho bát. Démoni mají zvířecí instinkty, vycítí strach svého pána a začnou si dělat co chtějí.
Situace se nakonec uklidnila. Arien se vrátil s opravdu velkým stromkem a dělal ze sebe neviňátko, jako kdyby se nic nestalo. A Tommy udělal další chybu, zalekl se a nijak Ariena nepotrestal... vlastně ani nevěděl, jak se trestá taková démon.
"Proč? Proč jsi napadl Diandra?!"
Odpověď však nepřišla, démon obsidiánu si ho jen prudce přitáhl a před zraky Manami a jejího démona ho vášnivě políbil. Dával tak jasně najevo, co chce... bylo to sprosté vydírání. Buď mi po vůli a nikomu se nic nestane... odmítneš li, ostatní budou platit za tebe.



Zamrzlé jezero Pelasin
"Ty víš, že on nepřijde sám, Alane... ten démon je problém."
"To ano, princezno... ale sami ho nezvládneme. Popros o pomoc svou sestru."
"A musím?"
Dívka nakrčila nosík, když zrovna na bruslích projížděla kolem svého pána. Ale věděla, že to asi bude tak lepší. Musí mluvit s tím chlapcem, říct mu pravdu... a ten démon jim nesmí překážet.
"Sestřičko Ninevo... prosím, potřebuji tvou pomoc. Ten chlapec si nezaslouží zemřít..."
"Už je skoro čas, princezno, musíme být opatrní."

Nemocnice svatého Marka
Doktor Hansen si zrovna dával zasloužený odpočinek po těžké operaci. V klidu popíjel kávu a užíval si toho ticha doktorského pokoje. Ale aniž by svou démonku nějak přivolával, pokoj zazářil jasným světlem a Nineva se zjevila.
Doktora to překvapilo. Chvíli na sebe jen hleděli, ani jeden se neměl ke slovu.
"Odpusť mi, Federiku... musím jít."
"Jít? Jít kam? Co to povídáš?"
Nineva přešla ke svému pánovi a pohladila ho jemně po zarostlé tváři, v jejích očích se zračil smutek ale i odhodlání pomoci Tommymu. Ale věděla, že tentokrát její pán nemůže jít s ní.

"Bude to v pořádku, Federiku, neměj strach."
Než stačil doktor cokoliv namítnout, znovu se objevilo světlo a Nineva záhadně zmizela. Jantarový plášť zlatých hodinek pohasnul.
I přes jeho volání neuposlechla a přemístila se za svou sestrou na zamrzlé jezero.

Tommy byl stále rozladěný z událostí, jež se staly ráno. Ale věděl, že ho čeká ještě jedna těžká zkouška dnešního dne. Setkání s Klidným oceánem. Netušil, co může od toho démona čekat a byl celkem nervózní. Také netušil, nakolik se ještě může spoléhat na Ariena. Ten polibek byl hrubý a násilný, vůbec se mu nelíbil... vzpomínal si na jiné Arienovy polibky, plné vášně a trochu zrudnul. Ale hodlal to zamluvit třeskutým mrazem, který vládl. Pod šálou a čepicí naraženou až ke krku to stejně asi nebylo poznat.
Vzpomněl si, jak na Ariena křičel, div si nevyřval hlasivky. Démon trochu zkrotnul a zmizel zpět v kameni, což bylo asi snad poprvé, co se do něj vrátil a Tommyho to překvapilo. Proto kráčel k zamrzlému jezeru sám, bez společnosti černé temnoty.
Už zdáli viděl na jezeře bruslit nějaký pár. Vypadali dokonale harmonicky, jako dvě tančící labutě, chlapec jen zatajil dech.
"Je tady, Alane..."

Bruslení ustalo a Tommy se odvážil přejít blíž. Spatřil tu krásnou démonku, která k němu přibruslila, ale její úsměv rychle zmizel. I ten muž, který část své tváře schovával pod kapucí a prosvítala z bílého kožíšku jen černá páska přes oko se k němu přiblížil.
"Říkali jsme, ať přijdeš sám."
Fiu tohle trochu postrašilo, i když nepředpokládala, že Tommy nechá kámen doma. Chlapec na ně jen nechápavě pohlédl.
"Jsme rádi, že jsi přišel, musíme si promluvit."
Dřív než Tommy stačil nahodit neutrální výraz démonka safíru ho chytila za ruku a prudkým trhnutím ho táhla za sebou na led.
"Půjdeme bruslit... je to zábava."
"Co... co ode mě chcete?"
Tommy si nepovšimnul, že ten muž vládnoucí Klidnému oceánu naopak z ledu záměrně slezl a sundal si brusle... mělo to svůj důvod.

"Měl jsi přijít sám... proč jsi neposlechl?"
"Vždyť jsem sám."
Ale černý kámen na Tommyho krku nebyl stejného názoru a začal se třást a svítit. Fia musela jednat rychle. Věděla, že proti moci obsidiánu by neměla moc šancí.

"Promiň... bude to studit."
Démonka safíru se odtrhla od Tommyho, aby vzápětí prolomila led na celém jezeře svou mocí. Vzedmula se obrovská vlna, která chlapce pohltila a stáhla až ke dnu.

Pak nechala chlapcovo tělo dostatečně zmrznout, než ho zase vlna vyplavila na břeh.
"Bylo to nutné, Fio? Vždyť mohl umřít."
"Byla jsem opatrná, sestřičko... pospěš si."

Nineva tu měla jasný úkol. Přinesla krabičku z nejryzejšího stříbra. Povedlo se ji Tommymu zmrzlému na kost odepnout řetízek s obsidiánem a kámen uzavřela do krabičky.
"Jak dlouho ho to udrží?"
Alan měl vcelku obavy, byl to riskantní plán, ale zdálo se, že vyšel.
"Moc dlouho ne... musíme jednat rychle."
Nineva se sehnula k promrzlému chlapci, který nejevil známky života, odhrnula mu vlasy z čela a začala do jeho těla proudit novou energii, nové teplo života.

Tommy se po chvíli opravdu probral a rozkašlal, jeho prvním výrazem byl údiv, když nad sebou uviděl démonku Věčného jantaru... co to má znamenat? Pak když pohlédl na druhou démonku, reflexivně si sáhl na hruď, aby nahmatal svůj kámen... ale žádný nenašel.
"Chtějí si s tebou jen promluvit, nemusíš mít strach."
"Kde je... kde je můj kámen? Co jste..."
"Jenom klid, hochu, chceme mluvit jen s tebou... ne s tvým démonem. Neublížíme ti, jen chceme, abys nás vyslechl."
Alan ukázal na stříbrnou krabičku, která se zatím značně zahřívala, jak se Arien chtěl dostat ze sevření stříbra.

"Tvůj démon je nebezpečný, proto jsme to udělali, musíš nás vyslechnout. Hrozí ti smrt a celému lidstvu chaos."

 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 24. května 2010 v 11:23 | Reagovat

Nevím, jetli se dožiju příštího dílu. Zase to končí v nejlepším. Nádherný díl.

2 Minde Minde | Web | 24. května 2010 v 11:36 | Reagovat

joo... tak to sem zvědavá, co se z toho vyklube. Hezký :-)

3 Davida666 Davida666 | 24. května 2010 v 12:43 | Reagovat

Nádherný díl, už se těším na pokračování, doufám, že nás nebudeš dlouho napínat.

4 Aylen Aylen | 24. května 2010 v 14:48 | Reagovat

Super, těšim se na pokráčko :D :D

5 Teressa Teressa | 24. května 2010 v 15:56 | Reagovat

uzasne!!! uz sa neviem dockat pokracovania=) vytaj spät=) uz aby tu bol piatok=) :-)  :-)  :-)

6 Oki Yukiro(zase jsme se přejmenovala,předtím Hikari...) Oki Yukiro(zase jsme se přejmenovala,předtím Hikari...) | 24. května 2010 v 16:27 | Reagovat

[1]: mám podobný názor...

áách jooo...není to unavující?Stále po tobě chceme nové a nové dílky a nedokážeme pořádně ocenit díly co už jsi napsala...A tak ti chci sdělit že píšeš naprosto famózně a úžasně a nezaměnitelně...že jsi skvělý autor a že jsem na tvých povídkách naprosto závislá no prostě že mám tvé povídky ráda...vím že píšu naprostý kraviny,ale mám dnes nějakou melancholickou náladu,takže se omlouvám..snad to nevadí...děkuju že píšeš...

7 Dahaka Dahaka | 24. května 2010 v 16:54 | Reagovat

[6]: ;-) Ne nevadí, taková slova autor slyší rád.

8 Nade Nade | 24. května 2010 v 18:12 | Reagovat

Jestli nám chyběly povídky? Trochu? Blázníš!? :-? Každý den jsem sem lezla, abych o nic nepřišla, kdyby náhodou ... :D  :D Já miluju tvoje povídky!
A teď jsem nehorázně napnutá, co chtějí Tommymu vlastně říct. A kdy se opět objeví ten tajemný chlápek od "Křižáků".
Ehm ... takže kdybys náhodou ... měla náladu zase něco písnout ... předem díky. :-D  :-D

9 Dahaka Dahaka | 24. května 2010 v 18:16 | Reagovat

[8]: Další kapitola je napsaná a bude tak jako vždy v pátek. Ve středu pak bude Benova povídka

10 Kitty Kitty | 24. května 2010 v 19:40 | Reagovat

uuuuuj ja sem doufala, ze se tommymu podari ariena nejak zkrotit... nebo ze se bude aspon snazit, ale zase by se mi nelibilo, kdyby byl tento "obavany" demon nejak spoutany a nesobecky.... ja vlastne nevim so se mi nelibi..... ja mam jan pocit, ze si obcas trosku protirecis.....
ale tesim  se na dalsi dil ;-)

11 Clowers.K Clowers.K | 24. května 2010 v 20:40 | Reagovat

Já ti moc děkuji, že jsi se vrátila ke psaní, trochu je totiž slabé slovo, chyběli moc... Kapitolka báječná zaříná mi pomalu být líto Tommyho, a jsem jak strunka napnutá jak se to dál vyvine. :-)

12 Dahaka Dahaka | 24. května 2010 v 21:35 | Reagovat

[10]: No zkrotit po dobrém a zkroti po zlém jsou dvě rozdílné věci, takže si rozhodně neprotiřečím. Pokud povídku nechápeš, nemůžu za to. Tommy je malej kluk...nemůže absolutně vědět co s takovým nebezpečím počít, snažím se jen trochu o realističnost. :-?

13 Hiroko Hiroko | 24. května 2010 v 21:52 | Reagovat

Dahak, má drahá spisovatelko! Jsi úžasná..:)

14 Leesil Leesil | 24. května 2010 v 22:48 | Reagovat

Prosím,hlavně nenech Ariena zaklapat bačkorama :-x

15 Akkarra Akkarra | 25. května 2010 v 12:27 | Reagovat

[14]:No to by byla katastrofa. To by byl konec. To by.... nešlo. :-x  :-x  :-x

16 Dahaka Dahaka | Web | 25. května 2010 v 17:00 | Reagovat

[14]: Proč ne? To by byla teprve legrace...budu o tom uvažovat.

17 Hirotana Aki(předtím hikari yukiro...) Hirotana Aki(předtím hikari yukiro...) | 25. května 2010 v 17:50 | Reagovat

[16]:nééé jen to nééé 8-O

18 Eclair Eclair | Web | 25. května 2010 v 22:15 | Reagovat

[16]:to tě nesmí ani napadnout :-xjinak supr díl už se těším an další :D

19 Haku Haku | 26. května 2010 v 23:22 | Reagovat

Lidickove neblaznite..ze vraj nechat ho zakapat...nieeeeeeeeeeeee!On je tak svojsky drzi az az...juj a to sa mi paci.. Len sa trosku bojim co bude a hlavne kto v zdravy odide po svojich ked sa Obsidian dostane zo strieborneho väznia.A ze ci trochu chybali poviedky???...tak to *trochu* je vazne slaby pojem...strasne a hrozitansky.

20 bacil bacil | 28. května 2010 v 9:39 | Reagovat

Tak tohle bude ještě hodně zajímavé. Máš úžasné nápady jak nás čtenáře napínat a přitom vždy kousek poodhalit. Už se moc těším na další díl. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama